Aktuality

11. 11. 2019   Cena Divadelních novin pro Bohuslava Blažka

Cenu Divadelních novin za publikační počin v oblasti divadla získal ze 14 nominací redakce DN a navíc i několika dalších individuálních tipů od členů poroty ohlasný soubor statí Divadlo v proměně civilizace od radikálního a všestranného myslitele Bohuslava Blažka (1942–2004), který divadlo nahlíží nejen kriticky, ale především v novém vektoru světa trvale rostoucí neurčitosti. Ocenění v podzemním Divadle X10 na pražské Národní třídě převzala jeho žena Jiřina Olmrová, spoluautorka řady textů, podílející se na sestavení knižního výboru.
Tímto oborovým oceněním zároveň bodovala i Pražská scéna a to již potřetí – poprvé to bylo v roce 2014 za reprezentativní příspěvek k poznání českého divadla 80. let Divadelní osmdesátky a Studio Beseda (týmu autorů, vedeného Miloslavem Klímou, a s fotografiemi Josefa Ptáčka) a podruhé v roce 2016 za fotografie Zdeňka Merty v knize Divadelní pouť 1985–1989.

Ceny Divadelních novin
Jiřina Olmrová na jevišti Divadla X10 přebírá Cenu Divadelních novin za Bohuslava Blažka, autora souboru statí Divadlo v proměně civilizace. Foto Petr Kněžek

30. 7. 2019   O Pražské scéně v Divadelní revue № 1 / 2019

Divadelní historik Martin J. Švejda v rozhovoru pro známé teatrologické periodikum, vycházející již ve 30. ročníku, zpovídal Jana Dvořáka, editora a nakladatele divadelní literatury ve vlastním podniku Pražská scéna. Pod názvem Podstatné je žít v tom, co si sám zvolíte a vyberete je v rozsáhlém, osmnáctistránkovém dialogu mj. zveřejněna odpověď na otázku Jaké to vlastně, obecně, je vydávat soukromě divadelní literaturu? Co všechno musí mít člověk na zřeteli, když ji chce tisknout?:
Za významný snad považuji vztah k oboru. K divadlu, ale i k médiu knihy. A pak kulturnost obecně. Začínajícího nadšence je pak nutné připravit na to, že divadelní literatura je nadále zcela ojedinělým segmentem knižního provozu, neboť tu absolutně převažují státem plně subvencovaní vydavatelé (akademické, školské, divadelní a jiné instituce) a soukromý vydavatel je permanentně tak říkajíc v konkurenční nevýhodě, v nerovných podmínkách hospodářské soutěže, což je jen konstatování, nikoli hořekování.

29. 7. 2019   Tečka za prvním čtvrtstoletím Pražské scény

K 25 letům činnosti nakladatelství Pražská scéna a 20 letům spolupráce s tiskárnou Serifa v Praze-Jinonicích a zároveň i s knižním grafikem Filipem Blažkem ze studia Designiq vzniklo pro tři vydané díly zásadního díla filozofa a estetika Bohumila Nusky Rytmus, tvorba, divadlo společné kartonové pouzdro, neprodejný exkluzívní set v limitovaném nákladu 50 ks. Jednotlivé díly trilogie profesora Nusky, vydané postupně v letech 2013, 2016 a 2019, je nadále možno získat i individuálně na kontaktech Pražské scény, u distributora Kosmas (vč. e-shopu) a u všech významných knihkupců (Academia, Neoluxor, Karolinum, Kanzelsberger, dále v odborném divadelním knihkupectví Prospero v Bratislavě apod.).
Dárkový box se třemi svazky je už i symbolickým připomenutím blížících se sedmaosmdesátin stále činného autora a myslitele (5. 11. 2019).

Exkluzívní set v limitovaném nákladu

24. 7. 2019   Ztráta nejen pro Cimrmany, ale i Pouťaře a další

Zcela nečekaného a tragického odchodu Václava Kotka želí nejen v Divadle Járy Cimrmana, které mimořádně schopný divadelní organizátor a producent nejen vedl, ale zároveň zde i hrál (a to hned ve 12 inscenacích), ale i v početném okruhu účastníků legendární Divadelní poutě a na dalších místech našeho divadelního života. Poprvé se Václav Kotek dostal do kontaktu s divadlem asi v pražské Malostranské besedě, kde na přelomu 60. a 70. let začínalo nejen Divadlo J. Cimrmana, ale působil tu paralelně i generační amatérský soubor Divizna, jehož členy vedle Václava Kotka, byli Anna Freimanová, Václav Červenka, Jan Kašpar, Jan Pömerl a další. V letech 1977–1979 zastihujeme Kotka po boku Petra Palouše, Martina Urbana a Ivana Pokorného vedle řady herců a dalších inscenátorů v Divadle ve stanu, kde pod názvem Dílna 24 bylo uvedeno 6 inscenací, než byla činnost neortodoxní skupiny z politických důvodů zastavena. V 70. a 80. letech se tento invenční iniciátor podílel také na činnosti Kapesního divadla, agenturní pantomimické skupiny vedené režisérkou Lídou Engelovou a mimkou Zdenou Kratochvílovou, a poté již bylo jeho jméno spojeno se vznikem Divadelní pouti – v roce 1984 ještě neoficiálně na Brumlovce a v letech 1985–1989 na Střeleckém ostrově i na mnohých dalších místech, včetně zahraničí.
Spoluvydavatel bilanční publikace Divadelní pouť 1985–1989 (kniha byla vydána ve spolupráci Pražské scény s Retro Gallery Jakuba Sluky) musí přiznat, že bez vkladu Václava Kotka, jeho nasazení a využití jeho archivu, by tato snad důstojná připomínka významného předlistopadového divadelního a uměleckého fenoménu nemohla v roce 2015 vzniknout…

Václav Kotek
Václav Kotek sedící uprostřed v čele stolu 31. 10. 2016 při prezentaci knihy Divadelní pouť 1985–1989 pro Český rozhlas; před expozicí Muzea marionet v areálu Říše loutek vidíme i další spoluzakladatele Divadelní poutě: zleva Karel Makonj a Pavel Beneš, vpravo Jakub Krejčí