Aktuality

10. 3. 2018   Životní jubileum Vladimíra Hulce

Pražská scéna poblahopřála k šedesátinám svému autorovi, znalci našeho divadelního a uměleckého undergroundu Vladimíru Hulcovi, redaktoru Divadelních novin a šéfredaktorovi revue Taneční zóna.
Autorsky byl Vladimír Hulec oporou nakladatelství od samého počátku (antologie Příští vlna / Next Wave, 1996; Skoč do propasti! – Dialogy s démony českého divadla, 2000; od roku 2001 almanachy Orghast; spoluautorství režisérského profilu Vladimír Morávek, 2004; dále přispěl do svazků Eva Tálská, Ivan Rajmont, statí o Jiřím Adámkovi do antologie Šťastná generace – režiséři z alterny, naposledy vzpomínkou na Bohuslava Blažka v knize Divadlo v proměně civilizace apod.). Dluhem nakladatelství jubilantovi zůstává záměr vydat pandán k jeho rozhovorům s osobnostmi domácí nezávislé umělecké scény: výběr z jeho písemně zachycených setkání s divadelníky mezinárodní scény (Pina Bausch, Peter Brook, Judith Malinová, Lloyd Newson, Kazuo Ohno, Richard Schechner, Peter Schumann, Min Tanaka ad.) a to pod názvem Telefony do hrobu.

Vladimír Hulec
Vrané nad Vltavou 22. 9. 2018: autor Vladimír Hulec se svým nakladatelem v rámci akce Tomáše Bambuška na festivalu …příští vlna / next wave…

2. 1. 2018   Odešel Karel Makonj, významný autor Pražské scény

Rok 2018 nezačal nejšťastněji… Opustil nás profesor Karel Makonj, divadelní teoretik, režisér a pedagog (proslulý zejména mnohaletým působením na Katedře alternativního a loutkového divadla DAMU v Praze), zakladatel a vůdčí osobnost Vedeného divadla. V nakladatelství Pražská scéna vyšly svazky k poznání jeho osobnosti i díla: v roce 2007 soubor jeho nejvýznamnějších statí Od loutky k objektu a zároveň i jeho monografie Karel Makonj a Vedené divadlo; v roce 2015 Karel Makonj přispěl – jako spoluzakladatel legendární nonkonformní akce – do reprezentativní knihy Divadelní pouť 1985–1989 (vydané ve spolupráci s Retro Gallery).
Pražská scéna vydala i další knihy s příspěvky Karla Makonje: Centrum českých loutkářů – Národní divadlo marionet (2011), Karel Brožek – Víra v sílu loutkového divadla (2015) a zejména pravidelně přispíval do řady svazků Divadlo a interakce, vydávané ve spolupráci s KALD DAMU. Zde v letech 2006–2015 publikoval celkem 14 studií a glos, které by pomalu vydaly na samostatný knižní svazek: I. – 2006: Divadlo mezi objektem a subjektem; Paradise now?; II. – 2007: Subjekti a objekti; Craig, nadloutka a neherec; III. – 2008: Herecké a loutkové divadlo; K tématu „osobnostního“ herectví; Loutkové divadlo a dospělý divák; Kuřákova první ranní cigareta na lačno …; Skupa dnes; IV. – 2010: Kolik andělů na špičky jehly?; V. – 2011: Alternativa či alternativy?; Vizualita loutkového divadla; VI. – 2012: Loutka a herec – nad pozapomenutou studií Ladislava Daneše v semináři Jana Mukařovského; VII. – 2013: O oddrolování; a ve svazku Divadlo a interakce IX.  v roce 2015: Pepovi… (Josefu Kroftovi).

Karel Makonj s Ivanem Vyskočilem
Karel Makonj s Ivanem Vyskočilem 1. 4. 2008 v Redutě, kde působilo jak Vyskočilovo Nedivadlo, tak i Makonjovo Vedené divadlo
Karel Makonj se Šimonem Spišákem a Michalem Hábou
Karel Makonj „veden“ svými studenty — režiséry Šimonem Spišákem a Michalem Hábou — dle principů Vedeného divadla v pražské Redutě v dubnu 2008 při prezentaci knih Karel Makonj a Vedené divadlo a Od loutky k objektu

11. 12. 2017   Finále lhotákovské trilogie, na níž se podílela i Pražská scéna

Knihou Kamil Lhoták – Obrazy dospěla do cíle trilogii reprezentativních publikací, rozsáhlý ediční projekt znalců umělcova díla, kteří dosud nejpodrobněji přiblížili výtvarné dílo mimořádně populárního a stále žádanějšího umělce, člena slavné Skupiny 42.
Po svazku Kamil Lhoták a kniha (2014; vydáno v koprodukci nakladatelství Pražská scéna a Vltavín), který postoupil do finále obou nejprestižnějších knižních soutěží (Magnesia litera 2015 v kategorii nakladatelský čin roku a Nejkrásnější česká kniha roku PNP v kategorii knih o výtvarném umění), a Kamil Lhoták – grafické dílo v kontextu ostatní tvorby (2015; vydal Libor Šteffek ve spolupráci s Pražskou scénou), obě poprvé u nás s kompletními soupisy knižního a grafického díla a bohatým ilustračním materiálem, máme nyní zásluhou autora a vydavatele Libora Šteffka k dispozici i třetí část volného cyklu, nazvanou prostě: Kamil Lhoták – Obrazy.
A lze asi v této souvislosti ještě připomenout i dvě nominace v prosincové anketě Lidových novin Kniha roku 2016: Petr Hruška hlasoval pro knihu Kamil Lhoták – grafické dílo v kontextu ostatní tvorby (vydal Libor Šteffek ve spolupráci s Pražskou scénou) a Petr Koubský navrhl knihu skromnější dimenze, která vyšla paralelně s trilogií: Za ohradou snů. Motorové opojení Kamila Lhotáka (nakladatelství Paseka ve spolupráci s Pražskou scénou).

21. 11. 2017   Profesoru Vladimírovi Mikešovi k devadesátinám!

V Literární kavárně Řetězová se uskutečnilo setkání s autorem Vladimírem Mikešem u příležitosti prezentace knihy Proč hrát / K divadelní antropologii na počest jeho devadesátin!
Po nedávné publikaci O dramaturgii od Miloslava Klímy přichází volně navazující oborově bilanční svazek  –  tentokráte k tématům divadelní antropologie. Autorem esejí je profesor Vladimír Mikeš (1927), známý a respektovaný překladatel, kritik, esejista, básník, spisovatel a pedagog. Soubor jeho statí vychází u příležitosti jeho významného životního jubilea: devadesátin, kdy jej zastihujeme nadále v plném pracovním nasazení a v obdivuhodné intelektuální formě.
Vladimír Mikeš vystudoval bohemistiku, romanistiku a srovnávací literatury u profesora Václava Černého na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, absolvoval v roce 1951. Působil především jako překladatel ve svobodném povolání. Jeho pedagogická činnost začala v Itálii (1968) a od roku 1992 začal přednášet v Praze: na Divadelní fakultě AMU, v roce 1999 se stal profesorem a téhož roku na DAMU s týmem svých spolupracovníků založil Katedru divadelní antropologie, kterou vedl do roku 2003 (dokumentaci k tomuto oboru i existenci katedry obsahuje samostatný oddíl knihy).

Vladimír Mikeš
Profesor Vladimír Mikeš v Literární kavárně Řetězová společně s kolegy – vlevo Michal Čunderle a vpravo Tomáš Žižka