O nás / historie

Nakladatelství Pražská scéna, vedené Janem Dvořákem, věnuje nenápadnou, avšak cílevědomou péči divadlu, divadelní praxi, teorii a historii doma i ve světě. Efemérní vzpomínky různých hvězd a polohvězd uměleckého světa a polosvěta přenechává zisuchtivějším editorům a zajímá se spíše o to, co lze jedním slovem nazvat tvorba.
DIVADELNÍ NOVINY 9, 18. 4. 2000, č. 8.


 
Součástí divadla je jeho kvalifikovaná reflexe, o niž od roku 1993 soustavně usiluje specializované nakladatelství divadelní literatury Pražská scéna. Toto nezávislé nakladatelství osobou vydavatele – Jana Dvořáka – navazuje na časopis Scéna, přispívající před listopadem 1989 svou kritičností k aktivizaci kulturní fronty.

Nakladatelský program se zaměřuje zejména na moderní a současné české divadlo a upřednostňuje domácí autory – nejvýznamnější divadelní teoretiky, historiky a kritiky.

Za více jak čtvrtstoletí činnosti Pražské scény bylo vydáno na 120 publikací o divadle v celkovém nákladu přes 100 000 výtisků. Nejhospodárnější, nejpružnější a konzistentní model typu one-man-press se v rámci dobrovolného úkolu služby českému divadlu postupně rozšiřuje – především vybudováním vlastní odborné knihovny a teatrologického archivu a také v sílícím zájmu o knižní kulturu obecně.

BUDOUCNOST = TRADICE + KONTINUITA

Nakladatelství divadelní literatury PRAŽSKÁ SCÉNA se rozvíjí na konstantách tradice a kontinuity.

Scéna 1913
1913

Inspirativní tradice názvu Scéna v českém divadelnictví pro nás začíná v letech 1913–1915 v záhlaví divadelní revue stoupenců expresionismu v našem divadle a umění. Platforma prvého výrazného –ismu v našem moderním umění a divadle, dílo kritiků a dramatiků Arnošta Dvořáka, Otokara Fischera, Jaroslava Hilberta, Ervína Taussiga a dalších propagátorů expresionismu, zanikla během první světové války. (V rozšířené podobě – jako Česká scéna – se název objevuje již dokonce v roce 1904, avšak u odborně zcela nevýznamného periodika Českého reklamního podniku v Praze, na nějž pod shodným názvem ještě navazovalo několik rozběhů rozmanité periodicity až do roku 1933.)

Nová scéna
1929–1930

Programovou intencí byla dále velmi významná a inspirující Nová scéna,vydávaná v sezóně 1929–1930 Dramatickým klubem jako měsíčník pro „divadelní poezii“ ve známém avantgardním nakladatelství O. Girgala za redakce Jaroslava Seiferta. Na pouhých šesti vydaných číslech se podíleli Vítězslav Nezval, Jiří Frejka, E. F. Burian, Karel Teige, Jindřich Honzl, Vladislav Vančura, František Halas, F. X. Šalda, Arnošt Dvořák, Jan Bartoš, Jiří Karásek ze Lvovic ad.

1980–1992 – autor loga čtrnáctideníku Scéna: Milan Jaroš

Z poválečné historie se Scéna dále objevuje v roce 1976 jako tiskový orgán Svazu českých dramatických umělců. Tento čtrnáctideník pro divadlo, film, rozhlas a televizi však již od počátku osmdesátých let, celou předlistopadovou dekádu – také pod novou hlavičkou a v nové grafické úpravě předního výtvarníka Milana Jaroše – změnil kurs, usiloval o co nejpravdivější obraz českého divadla a posiloval umělce v odvaze, která se projevila v listopadu 1989. Připomeňme v této souvislosti názor Ludvíka Vaculíka, že „změny k lepšímu můžou v diktatuře dělat lidé, kteří mají nástroje a vliv, a ne ti, co od nich byli odstrčeni" nebo interview Václava Havla pro Hlas Ameriky po propuštění z ruzyňského vězení, kde hodnotil dvě tiskoviny, které se mu dostaly na celu – Rudé právoScénu  – jakoby listy ze dvou různých zemí a nikoliv z téže unifikované totality. (Čtrnáctideník Scéna vycházel do roku 1992 a její redakční tým poté začal vydávat obnovené Divadelní noviny.)

1990–1992 – autor loga Nakladatelství a vydavatelství Scéna: Milan Jaroš

Scéna se navíc po listopadu 1989 nakrátko stala i nakladatelským a vydavatelským podnikem, vydávajícím v letech 1990–1992 vedle známého čtrnáctideníku Scéna i dalších kulturní a literární listy (například Tvar nebo Iniciály). Vyšlo zde i několik titulů divadelní literatury (od Jana Czecha, Zdeňka Hořínka, Jana Koláře nebo Bohumila Nekolného) nebo i dalších autorů – Jana Buriana nebo Ludvíka Vaculíka.

1992–1996 – autor loga nakladatelství Pražská scéna: Milan Jaroš
 
Pražská scéna, Milan Pašek
1996–2000 – autor loga nakladatelství Pražská scéna: Milan Pašek
 
2001–dosud – autor loga nakladatelství Pražská scéna: Filip Blažek

Na zmíněnou historii navazuje od let 1992–1993 dnešní nakladatelství divadelní literatury Pražská scéna, které pokračuje v kontinuitě odborné reflexe českého divadla, s ambicí nejen artikulovat divadelní minulost a současnost, ale i zjevovat nosné vývojové tendence současného divadla a podílet se tak na jeho profilování.

Živnostenský list na jméno PhDr. Jan Dvořák – Pražská scéna pro nakladatelskou a vydavatelskou činnost byl vydán 22. 6. 1992, v roce 1992 již bylo realizováno několik divadelních programů a 12. 7. 1993 byla k pražské premiéře mezinárodního divadelního projektu v Divadle v Celené zahájena distribuce první publikace Josef Krofta – Babylónská věž; v témže roce potvrdilo Ministerstvo kultury ČR registraci vydavatelské činnosti.