Texty a dokumenty k tématu divadelní legendy, příspěvek k dějinám českého divadla 80. a 90. let dvacátého století a zároveň i hold režisérovi. Rovněž doklad nástupu estetiky postmoderny v našem divadle, který je spojován jednak s Baletní jednotkou Křeč bratrů Cabanových, jednak právě s Petrem Léblem a jeho soubory Doprapo a Jak se vám jelo (nebo Jelo) a posléze i s působením v profesionálních podmínkách ve smíchovském Divadle Labyrint a zejména pak v Divadle Na zábradlí, kde režisér jako umělecký šéf vytvořil novou éru, srovnatelnou se vklady Ivana Vyskočila, Jana Grossmana nebo Evalda Schorma. Textové mozaika celkem od 133 autorů je Vlastou Smolákovou sestavena jako osobitý příběh umělce. Závěr léblovského digestu patří stati Milana Lukeše Divadlo je překvapení a eseji Léblova přítele Egona L. Tobiáše, který je také tvůrcem grafické úpravy a obálky.
Z recenzních ohlasů: „Léblova tvorba je zde zachycena v úplnosti, jakou se může pochlubit jen málokterý režisér.“ (Zdeněk A. Tichý, MF Dnes) – „Výstižný dokument nepolevující aktuálnosti Léblovy práce“. (Richard Erml, Divadelní noviny) – „Hodnota knihy spočívá v uvedení Léblovy práce do přímého sousedství s jejími reflexemi a v možnosti sledovat fenomén Lébl ve své konfliktnosti a rozporuplnosti“. (Ondřej Hučín, Divadelní revue)